World press photo 2011

Jako v předešlých letech můžeme i tento rok zajít do Karolina a prohlédnout si fotografie zachycující aktuální světové dění. Letos zde najdeme mimo jiné portrét Juliana Assange, obrazy ničivých dopadů zemětřesení na Haiti, tvrdý život na hranicích Mexika s USA a v neposlední řadě vítězný snímek mladé Afghánky s uřezaným nosem. V expozici ale najdeme i několik snímků zvířat, sportu nebo záznam z Google street view.
Rozhodně nejde o jednotvárný projekt, který by se soustředil pouze na šokování katastrofami a zobrazování bezpráví, jde o výstavu plnou rozmanitých nápadů, jak zachytit událostí a problém dnešní doby. Vážnost celé výstavě dodávají perfektně vybrané a osvětlené prostory Karolina.

Pokud tedy máte rádi fotografie a zajímáte se (alespoň okrajově) o světové dění určitě si výstavu nenechte ujít. Čas máte do 9.10. vždy od 10 do 18 hodin.

Prague fashion weekend? Hezký český!

PFW pro mě začal sobotní večerní přehlídkou Nina Ricci by Obsession. Jak to jen popsat? Pokud pominu otřesný futuristický blok "módy" ala Lady G, večer se mi líbil. Celou ulicí prostupovala slavnostní atmosféra, kterou utvářely jemné, vkusné modely a nádherně zvolené materiály. Tleskám i výběru hudby. Moderátorka Klára Vytisková měla jistou úroveň, pravda ne takovou, jakou by si Nina zasloužila, ale pokud zvážíme, kdo byl v našich vodách na výběr, myslím, že jsme mohli být s výběrem spokojeni. Modelkám kralovala Hana Soukupová, která mezi ostatními zářila naprosto nenuceně a její přirozená krása upoutala víc pozornosti než vynucený úsměv, přehnané pohyby a ruka v bok Andrey Verešové, která si z přehlídky udělala svou propagační akci.  Odcházela jsem spokojená, s pocitem, že jsem viděla lehce nadprůměrnou módní show. 

Nastala však osudová chyba a já se s očekáváním stejného zážitku rozhodla navštívit i nedělní program PFW. V prvním bloku krátkých módní přehlídek jsem viděla sérii bund, kterou jsem mohla stejně dobře najít v jakémkoli obchodním centru, jen vysoce neprofesionální modelky bych tam sledovat nemusela. Polovina děvčat se tvářila vážně (jak by taky ne, když šlo zřejmě o jejich životní výkon) a druhá část se vesele usmívala na své příbuzné v předních řadách, nedočkala jsem se jen milého zamávání do foťáku nebo kamery (díky bohu!). V druhém bloku, který uvedla opět Klára Vytisková (už o poznání hůř než předchozí večer), se představily značky Diesel, Pinko, iBlues, Marella, Liu Jo a další. Šlo o výběr z kolekcí, které by se měly dostat na pulty českých obchodů a bylo to znát. Tvrzením, že šlo o podřadné hadry, by bylo přehnané. Vybrala bych si, rozhodně. Mile mě překvapila kolekce od Pinko a Victor&Rolf. A lehce zklamaná jsem byla z italské Liu Jo na kterou jsem se z bloku těšila nejvíc. 

Vysoká míra amatérismu, kdy se ztratil návrhář, který měl vyhlásit vítěze New Fresh Style a Klára zachraňovala situaci svým zpěvem,  pokračovala i při představování nové knihy o módě, kterou vydává MF Dnes, kdy začali lidé již houfně odcházet.

PFW byl módní událostí, která si rozhodně zaslouží pozornost. Jen doufám, že organizátoři brali akci jako demo verzi  něčeho, co by se jednou mohlo alespoň vzdáleně podobat světovým týdnům módy.

Marc Jacobs for Dior?

Na internetu se stále častěji objevují spekulace o ukončení čtrnáctileté spolupráce Marca Jacobse s módním domem Luis Vuitton. Domněnky rozdmýchal i fakt, že značka chce během milánského Fashion weeku vzdát hold svému kreativnímu řediteli. Plánuje totiž výstavu, která by měla dopodrobna mapovat celé působení Jacobse u LV.

Pro ty kterým zpráva o přechodu MJ unikla - Marc Jacobs by měl nahradit vyhozeného Johna Galliana u značky Dior a na Jacobsovo dosavadní místo by podle kuloárových drbů měla přijít návrhářka a zároveň ředitelka módního domu Céline Phoebe Philo. MJ by nemohl setrvat na obou místech, jelikož mimo práce pro Vuittona navrhuje také své dvě vlastní kolekce Marc Jacobs a Marc by Marc Jacobs, zatímco Phoebe Philo by alespoň zpočátku zůstala u Céline a nově by utvářela nový pohled na Luis Vuittona.

Pirelli 2012

Kdo by ho neznal? Vždyť jde o legendární kalendář na kterém se každý rok podílí nejlepší fotografové, pózují světoznámé celebrity a modelky a to jen s minimem oblečení. Minulý rok jsme mohli vidět set fotografií s nádechem antického Řecka podle taktovky samotného Karla Lagerfelda. Letos  se práce na kalendáři zhostil italský fotograf Mario Sorrenti a před jeho objektivem stanuly nádherné ženy jako Milla Jovovich, Kate Moss, Lara Stone. Kalendář se fotil na francouzské Korsice a fotky, kromě ženské přirozenosti, dávají vyniknout i tamní přírodě. Oficiálně zatím nebyly zveřejněny žádné snímky, budeme si na ně muset počkat do 6. prosince, kdy bude celý kalendář představen. Pár obrázků z průběhu focení se však na veřejnost dostalo...

Let´s inspire - Coccinelle

Italská módní značka se už od roku 1980 zabývá designem dámských kabelek, peněženek, bot a šátků. A jak už to u italských výrobků bývá jsou i produkty Coccinelle proslulé svým smyslem pro preciznost a detail, elegancí a samozřejmě materiálem - kůží ( a to tou nejkvalitnější). Na rozdíl od mnoha značek Coccinelle si zakládá nejen na luxusním vzhledu, ale dbá i na praktičnost. Butik Coccinelle je i v Praze a to na Náměstí republiky, kde samozřejmě najdete i výběr z pánské kolekce.

Just ELLE

zářijová Elle mě hned v úvodu omámila, dovolím si proto přepsat pár řádek...

• Styl nemá nic společného s cenou, ti kteří styl mají, dokážou z laciných věcí udělat kvalitní a z kvalitních vytvoří cool oblečení.
• Věříme v módu a její nádherné paradoxy: je duchaplná i povrchní, exkluzivní i pro každého, vtipná i vážná, je to umění i byznys.
• Věříme, že móda vhodná pro určitý věk není vhodná v žádném věku.
• Věříme, že být cool je něco prchavého a nelze se za tím neustále honit.
• Věříme, že ten správný pár bot vám může změnit život - nebo vám alespoň udělá pořádnou radost.
• Věříme, že oblékání má být dobrodružství a ne otravná povinnost.

Tahle pravidla sepsala šéfredaktorka amerického ELLE Roberta Myers a je jich samozřejmě víc, já jsem vybrala jen pár, které mě inspirují. Celé poslední číslo Elle se mi moc líbí. 

Italian Vogue support shapes

Italské červnové vydání Vogue ve vás vyvolá rozporuplné emoce. Okouzlí vás mnohastránkové reklamy pro Luise Vuittona, Dolce&Gabbana s Naomi Campbell, rozkošná Kate Moss v kampani pro Diora, prohlédnete si photoshoot nádherné Alexi Chung a pokud umíte italsky přečtete si článek o provokativní Jessie J. Brzy ale zjistíte, že se vám do rukou nedostalo úplně klasické číslo módního časopisu.
Italská redakce se totiž rozhodla nevěnovat boji proti anorexii a bulimii jen pár řádek kdesi na konci časopisu, ale vyrazili do boje ve velkém. Dalo by tvrdit, že celé červnové číslo je plné tvarů a křivek. Celý editorial se nese v duchu vznešenosti a noblesy, nechybí však ani odvážné a dráždivé sexy fotky, vše je vkusně sladěné přesně tak jak to ve svých pracích dokáže Steven Meisel. Fotografie vznikaly v New Yorku a modelky propagují (kromě svých postav) světové značky jako Cartier, Manolo Blahnik, Fendi, Dolce&Gabbana, Donna Karan, Gucci nebo Yves Saint Laurent.

Video z backstage Sogno di Donna

Smutný génius Yves Saint Laurent

Symbolem kreativity a luxusu bychom mohli nazvat jednoho z nejlepších francouzských módních návrhářů 20. století Yves Saint Laurenta. O jeho talentu vypovídá i fakt, že se v pouhých 17 letech stal plnohodnotným spolupracovníkem Christiana Diora. Dior si mladého chlapce oblíbil natolik, že mu svěřil vedení značky po dobu své dovolené, ze které se však už nevrátil, a tak se Yves stal v 21 letech kreativním ředitelem módního domu Christian Dior.
Po několika letech  ho přestalo uspokojovat navrhování pro zavedenou značku a rozhodl se prorazit. Pod svou vlastní hlavičku se Yves Saint Laurent chtěl realizovat hlavně v unisexovém oblečení. Do dámské módy tak jako první zavedl saka, kalhotové kostýmy a jeho asi nejznámějším počinem je dámský smoking, který uvedl pod názvem Le Smoking v roce 1965. Značka slavila obrovské úspěchy a tak se Yves rozhodl své pole působnosti rozšířit a v roce 1971 spatřila světlo světa jeho kolekce parfémů a dekorativní kosmetiky. Samotný Yves vzbudil v prudérní Paříži obrovské pohoršení kampaní, kde nahý pózoval jen s flakónem.
Přes všechny dokonalé návrhy se značka dostala v devadesátých letech do ztráty a tak ji Yves nabídl k prodeji, příležitosti využila Gucci group. Samotný Yves Saint Laurent se s tím však nikdy nesmířil a po mnoha rozporech s vedením se rozhodl rozloučit přehlídkou v pařížském Centre Pompidou v roce 2002 svou poslední kolekcí. Značka Yves Saint Laurent vydělává dodnes, v jejím čele už však nestojí smutný génius s nezaměnitelným rukopisem. Yves měl přes veškeré úspěchy problémy s depresemi, alkoholem a drogami.